Jiří Horák patří mezi přední české odborníky na filatelii. Je autorem několika publikací o československých známkách, členem mezinárodní asociace filatelistických znalců (AIEP) a pravidelně působí jako porotce na mezinárodních filatelistických výstavách. Jeho sbírka československých známek z období 1918-1939 získala několik zlatých medailí na světových výstavách. V exkluzivním rozhovoru pro náš blog nám pan Horák přiblížil současné trendy ve filatelii a sdílel své postřehy o budoucnosti tohoto tradičního koníčku v digitální době.
Jak se filatelie proměnila v posledních 10-20 letech?
Jiří Horák: Filatelie prošla za poslední dvě dekády několika zásadními změnami. Tou největší je bezpochyby vliv internetu a digitálních technologií. Když jsem začínal se sběratelstvím v 70. letech, jediným způsobem, jak získat zajímavé známky, byla osobní návštěva burz, specializovaných obchodů nebo korespondence s jinými sběrateli. Dnes můžete během jednoho večera prohlédnout tisíce nabídek z celého světa a okamžitě nakupovat.
To má své výhody i nevýhody. Na jedné straně je trh mnohem transparentnější a dostupnější, na druhé straně se vytratilo něco z toho dobrodružství hledání a objevování. Pamatuji si, jak jsem jako mladý sběratel celé měsíce marně hledal jednu konkrétní chybotiskovou známku, a když jsem ji konečně objevil na burze v Brně, byl to neskutečný zážitek. Dnes zadáte pár klíčových slov do vyhledávače a během minut máte desítky nabídek.
Další změnou je demografická struktura sběratelů. Filatelie bohužel stárne. Většina aktivních filatelistů je dnes ve věku 50+, mladých lidí je méně. To souvisí i s poklesem významu klasické listovní pošty v běžném životě.
Jaký je váš pohled na současné trendy v tematickém zaměření sbírek?
Jiří Horák: Tradičně byly nejpopulárnější teritoriální sbírky, kde sběratel shromažďoval známky konkrétní země nebo regionu. Tento přístup stále převládá, ale vidíme rostoucí zájem o tematické sbírky založené na konkrétním námětu - zvířata, sport, umění, doprava, vesmír a podobně.
V posledních letech také roste zájem o tzv. "sociální filatelii", která se nezaměřuje jen na samotné známky, ale i na jejich širší kontext - poštovní historii, dobové dokumenty, způsoby doručování pošty v různých obdobích. Takové sbírky vyprávějí příběh a jsou atraktivnější i pro laickou veřejnost.
Zajímavým trendem je také specializace na velmi úzce vymezená období. Místo aby sběratel pokrýval celou historii jedné země, což je dnes už finančně téměř nemožné, zaměří se třeba jen na první emise nebo konkrétní historické období. Ve svém případě jsem se specializoval na československé známky z let 1918-1939, protože toto období je nesmírně bohaté na varianty, zkusmé tisky a zajímavé poštovní historie.
Jak se proměňuje investiční aspekt filatelie?
Jiří Horák: Filatelie jako investice je dvojsečná zbraň. Na jedné straně špičkové rarity a unikáty skutečně stabilně rostou na hodnotě a překonávají inflaci. Například za posledních 30 let vzrostla hodnota některých československých rarit, jako je Modrý Merkur nebo známky s převrácenými přetisky, o stovky procent.
Na druhé straně běžnější materiál, který dříve tvořil základ většiny sbírek, citelně ztrácí na hodnotě. Klasické poválečné známky, které se tiskly v milionových nákladech, dnes často neprodáte ani za nominální hodnotu.
Co vidíme jako rostoucí trend, je zájem investorů o skutečné filatelistické unikáty. Lidé s významným kapitálem hledají alternativní investice a známky, spolu s uměním, mincemi nebo vzácnými víny, jsou jednou z možností. Tento zájem tlačí ceny naprostých rarit stále výš, ale nemá velký vliv na střední segment trhu.
Pro začínající sběratele bych filatelii primárně nedoporučoval jako investici, ale jako koníček. Pokud budete sbírat s vášní a znalostmi, časem možná vytvoříte i hodnotnou sbírku, ale neměl by to být hlavní motiv.
Jak hodnotíte současnou produkci nových známek?
Jiří Horák: To je složitá otázka. Z technického hlediska jsou dnešní známky často velmi kvalitní - používají se moderní tiskové techniky, hologramy, speciální barvy, netradiční materiály. V tomto směru zažíváme zlatý věk.
Problémem je ale obrovské množství nových emisí. Prakticky každá země vydává desítky nebo i stovky nových známek ročně, mnohdy s tematikou, která nemá s danou zemí nic společného. Existují dokonce země, které vydávají známky výhradně pro sběratele, nikoli pro skutečné poštovní použití.
Tato nadprodukce vedla k tomu, že moderní známky jen velmi vzácně získávají na hodnotě. Výjimkou jsou emise, které se z nějakého důvodu stáhly z oběhu nebo byly vydány v omezeném nákladu.
V České republice hodnotím produkci známek poměrně pozitivně. Česká pošta udržuje rozumný emisní plán, známky mají většinou vysokou grafickou úroveň a často je tiskne ocelorytinou, což je dnes ve světě už poměrně vzácné.
Jaký vliv má digitalizace na filatelii?
Jiří Horák: Digitalizace filatelii významně proměnila. Online aukce, specializované weby, digitální katalogy a aplikace pro správu sbírek dnes používá většina sběratelů.
Internet také demokratizoval přístup k informacím. Dříve byly mnohé znalosti dostupné jen úzkému okruhu expertů, dnes může i začínající sběratel najít podrobné informace o prakticky jakékoli známce. Existují specializované databáze padělků, detailní studie různých emisí a online fóra, kde si sběratelé vyměňují informace.
Zároveň ale digitalizace přináší i rizika. Online trh je plný padělků, reprintů nebo špatně určených známek. Bez základních znalostí je snadné naletět. Proto vždy doporučuji začínajícím sběratelům, aby se vzdělávali a ideálně našli mentora nebo se připojili ke klubu, jako je náš.
Dalším aspektem je digitalizace samotných sbírek. Stále více muzeí a významných soukromých sběratelů digitalizuje své sbírky a zpřístupňuje je online. To je skvělé pro výzkum a vzdělávání, ale nikdy to nenahradí zážitek z fyzického prohlížení známek.
Co byste poradil začínajícím sběratelům?
Jiří Horák: Především bych řekl: sbírejte to, co vás skutečně zajímá a baví. Filatelie má být primárně radost, ne povinnost nebo investice. Ať už vás zajímají motýli na známkách, poštovní historie vašeho města nebo emise konkrétní země - jděte za svým zájmem.
Dále bych doporučil nesoustředit se jen na samotné známky, ale i na příběhy, které vyprávějí. Za každou známkou se skrývá kus historie, umění, politiky nebo technologického vývoje. To je to, co dělá filatelii tak fascinující.
Z praktického hlediska bych poradil:
- Investujte do základní literatury a katalogů
- Připojte se k filatelistickému klubu nebo online komunitě
- Navštěvujte výstavy a burzy
- Začněte s užším zaměřením a postupně rozšiřujte záběr
- Kupujte tu nejlepší kvalitu, kterou si můžete dovolit
- Pečlivě dokumentujte svou sbírku
A hlavně - buďte trpěliví. Vybudování dobré sbírky trvá roky nebo i desetiletí.
Jak vidíte budoucnost filatelie?
Jiří Horák: Jsem umírněný optimista. Filatelie jako masový koníček je pravděpodobně minulostí. S úpadkem klasické pošty a nástupem elektronické komunikace ztrácí známky své místo v každodenním životě lidí.
Na druhou stranu vidím, že filatelie si nachází novou roli jako specializovaný koníček pro lidi, kteří oceňují historii, umění a řemeslnou dovednost. Paradoxně může digitalizace filatelii pomoci. Když všechno kolem nás existuje jen virtuálně, fyzické předměty s historií a příběhem získávají na přitažlivosti.
Také pozoruji rostoucí zájem o tzv. "slow hobbies" - koníčky, které vyžadují soustředění, pečlivost a trpělivost. V dnešní uspěchané době mnoho lidí hledá způsoby, jak zpomalit a filatelie to umožňuje.
Co se týče investičního potenciálu, věřím, že skutečné rarity a kvalitní specializované sbírky si hodnotu udrží nebo i zvýší. Běžnější materiál bude pravděpodobně dále ztrácet na hodnotě, s výjimkou známek s historickým nebo uměleckým významem.
Rozhodně si ale nemyslím, že filatelie vymře. Lidé sbírají známky již více než 150 let a tento koníček přežil dvě světové války, hospodářské krize i technologické revoluce. Jen se bude dále vyvíjet a přizpůsobovat novým podmínkám.
Existují nějaké moderní známky, které byste doporučil sbírat s ohledem na budoucí hodnotu?
Jiří Horák: To je vždy ošemetná otázka, protože nikdo nemá křišťálovou kouli. Obecně bych se zaměřil na známky, které kombinují několik faktorů:
- Limitovaný náklad
- Technická nebo umělecká výjimečnost
- Historický význam
- Neobvyklý tiskový materiál nebo technika
Z konkrétních příkladů bych zmínil některé české známky tištěné kombinovanou technikou ocelotisku a vícebarevného ofsetu, zejména ty z dílny Karla Zemana, které získaly mezinárodní ocenění za tiskovou kvalitu.
Zajímavé jsou také známky vydané k významným výročím v limitovaných nákladech nebo známky, které byly z nějakého důvodu staženy z oběhu.
Ale znovu zdůrazňuji - sbírejte primárně pro radost, ne pro investici. I ty nejlepší předpovědi se mohou ukázat jako mylné a skutečnou hodnotu má především potěšení, které vám vaše sbírka přináší.
Závěrem
Jiří Horák nám poskytl fascinující vhled do světa současné filatelie. Jeho postřehy ukazují, že navzdory všem technologickým změnám zůstává sběratelství známek živým a rozvíjejícím se koníčkem, který spojuje zájem o historii, umění a řemeslnou zručnost.
Pokud vás téma filatelie zaujalo, navštivte některou z pravidelných akcí našeho Klubu sběratelů Praha, kde můžete potkat zkušené filatelisty včetně pana Horáka a získat další informace o tomto fascinujícím koníčku.
